Evidentně mimo: Nintendo

Na tenhle okamžik jsem tak trochu masochisticky čekal delší dobu. Můj vztah k Big N je, řečeno oblíbeným cizím slovem, ambivalentní. Mám rád nintendovský hardware, mám rád jejich hry - a na druhou stranu bych nakopal zmiňovanou firmu do neslušných částí těla třeba za jejich okázalé ignorování momentálně nezajímavých trhů. Na obou stranách je toho víc, rozepisovat se nebudu, nemá to cenu.

Takže druhý letošní titul Evidentně mimo, jinak též EM jako magoři, získává Nintendo za regionální zámek v handheldu Nintendo 3DS

Proč to udělali, a proč je to nesmysl, rozebírá Deník nespokojeného hráče.

Update:
Když se mi odkazovaný článek objevil ve čtečce, nevšiml jsem si reklamy pod ním. Odpovídá.

Evidentně mimo: Česká pošta

Ne, že by nebyli kandidáti, ale už dlouho jsem cenu EM neuděloval.
Letošní premiéra patří České poště. Což je instituce pověstná, věrná rakousko-uhersko-socialistické byrokracii, s níž prostě nelze bojovat. Ne v podmínkách malých měst, nedejbože vesnic. Tady si tenhle faktický monopol může - a dělá - co chce. Hledáte balíček? Má ho soused, nebo někdo, kdo jako soused vypadal. (Tady se na chvíli zastavím a ocituji Zásady pro dodávání poštovních zásilek. Uznávám, že se v podstatě snaží život zjednodušit, ale praxe se občas ubírá jiným směrem.)

11 Adresát si může u kterékoliv pošty vymínit, že jemu adresované poštovní zásilky a poukázané peněžní částky mají být dodávány jen jemu, nebo že mají být dodávány jen osobám zdržujícím se v jeho bytě.
12 Pokud adresát nezvolí postup podle bodu 11 a pokud to neodporuje smlouvě uzavřené s odesílatelem, podnik může v případě jeho nepřítomnosti v bytě v době dodávání dodat poštovní zásilku nebo poukázanou peněžní částku i jiné vhodné osobě, zejména sousedovi apod. V takovém případě vloží do adresátovy domovní schránky oznámení o tom, komu a kdy byla poštovní zásilka nebo poštovní poukázka dodána.

Náš místní úřad funguje, v rámci možností, výborně, ale papírek o tom, že balíček je vedle, jsem nikdy neviděl.
Česká pošta je zkrátka Česká pošta.
K titulu EM ji ale přivedla až zákaznická linka.
Je placená. Budiž. Ona by jinak tahle instituce přišla na buben, t.j. milionové čisté zisky by byly o pát set tisíc nižší.
Ale platit předlouhé vykládání automatu, že informace k datovým schránkám najdu jinde a tamhleto zase tady, následované (v případě neplacených linek logickou) mapou Chcete-li tohle,zmáčněte jedničku, pro tohle dvojku, nebo si vyslechěte uklidňující hudbu koruna třicet tři per minuta, možná vám to pak někdo zvedne, to ne. (Ta koruna platí pro pevnou linku, z mobilu jsou to koruny až čtyři a půl, to vše bez DPH).
Byl to služební hovor, ale stejně jsem ho po koruně třicet zrušil a vrátil se k poctivé komunikaci e-mailem. Můj čas taky není zadarmový, jak říká Hurvínek.

Evidentně mimo: Andrew Oliver

Jeden ze zakladatelů Blitz Games Andrew Oliver podle Eurogameru prohlásil, že bazarový prodej her je horší než pirátství. Chápe prý, že cena her je vysoká, ale díky bazarovým prodejům přicházejí společnosti až o čtvrtinu zisků. Jak k tomu číslu přišel mi není jasné, ale vzhledem k jeho výroku zřejmě ani v nejmenším netuší, že peníze z prodeje hry v bazaru jsou většinou zase na hry, že do bazaru se (kromě jiných důvodů) taky hojně dostávají hry, které jsou nejen předražené, ale taky nezajímavé. Nepřichází mimochodem společnosti o peníze spíš nesmyslně předraženou a nevhodně cílenou reklamní kampaní?
Vlastně ten jeho výpočet chápu. Finanční přínos pirátů společnostem je nula. Dělit nulou se nedá, ostatní matematické operace taky nemají smysl.
Pan Oliver je prostě ukázkový EM moderní doby.

Evidentně mimo: Ubisoft

Dlouho už jsem nevyhlašoval cenu EM (Evidentně mimo, potažmo Em jako Magoři). Ne že by nebyli kandidáti, spíš naopak. Teď si jednoho adepta přece jen vyznamenám, když byli ti Oskaři a Lvové.

Tadáá: Ubisoft.
Za debilní DRM u PC verze Assassin's Creed 2.

Hrát singleplayerovou hru z vlastního disku jedině s trvalým ověřováním proti serverům Ubisoftu někde v internetu, je dosavadní vrchol stupidity při prohánění větrných mlýnů, tedy softwarových pirátů. Pominu-li aktuální problémy při výpadcích někde v internetové džungli (a mě je zatraceně jedno, jestli je to někde u Ubisoftu, u mého poskytovatele, nebo jestli rybičky v Atlantiku sežraly kabely), tak co se stane třeba za deset let? Ubisoft může hlásit nástup v pekle, může (a jednou to bude muset udělat) vypnout konkrétní ověřovací servery. Jako se vracím k dobrým knihám, vracím se i k dobrým hrám. Tohle mohl být takový případ. Nebude.
Kdyby šlo o MMO, tak prosím. V takovém případě se s omezenou životností musí počítat. Ale u solitérní hry? Kdy hrozí, že v šuplíku zůstane jen disk s hromadou bezcenných jedniček a nul?

Evidentně mimo: Francouský parlament a senát

Tohle prostě musím: dalšími mago..., entitou evidentně mimo, se stává parlament a senát Francouzské republiky za schválení zákona tzv HADOPI, čili Třikrát a dost. (Pokud nevíte, oč kráčí, následujte odkaz) Nejde o myšlenku, ale o její provedení. O presumpci viny a především o nemožnost faktické obrany člověka před úřady, které v jakékoliv společnosti dokáží divy.
Aby bylo jasno, nejsem ani v nejmenším zastáncem anarchistického přístupu, podle něhož všechno patří všem a všechno je dovoleno. Ochrana autorských práv je nutná (a vznikla jako ochrana tvůrců před vydavateli), jenže její současné pojetí je zastaralé. Svět se změnil a pokud se „ochránci“ práv zakopou na pozicích, k ničemu to nepovede. Nakonec místo samotného vydávání budou jen šmírovat, jestli se na jejich filmy někdo nedívá s oběma očima otevřenýma, nebo si neotevřel „jejich“ knihu v tramvaji. (Takhle třeba skončila kdysi technologická a obor vedoucí softwarová firma SCO). Místo destruktivních akcí je třeba myslet a jednat konstruktivně, stejně jako se kdysi z absolutistických monarchií narodila demokracie, měli by si i vydavatelé uvědomit, že svět jejich diktátu prostě končí. A záleží jen na nich, jestli je smete revoluce, nebo jestli ji sami povedou. V druhém případě jim zůstane dost, mnohem víc, než si myslí. V prvním přijdou o všechno.
Nejsmutnější na dnešním případě je, že to byla právě Francie, která kdysi odevzdala světu bez jakýchkoliv nároků vynález fotografie.
Dovedete si představit, co by se dělo a jak by to vypadalo, kdyby k vynálezu tak zásadní technologie došlo dnes?

Evidentně mimo: TTVK

TTVK (Tekijänoikeuden tiedotus - ja valvontakeskus) je finská protipirátská, čili o autorská práva se starající organizace, která si čestný titul Magoři (přejmenovaný na EM, čili evidentně mimo, aby se pozdější případně jmenovaní magoři tolik neurazili) rozhodně zaslouží. Chce totiž zažalovat - a žalobou vydírá výměnou službu Bookabooka, zprostředkovávající půjčování učebnic mezi studenty. Trochu mi to připomíná historky studentů policejní akademie, kteří musí předložit jistému profesorovi jistou (jím napsanou) knihu při zápočtu. Bez autorova autogramu (kterým se následně na předsázku zvěční), aby bylo jasné, že si ji koupili a ne půjčili. Nevím ovšem, co je na tom pravdy.
Že jsou ochranné svazy autorské - a pozor, já si nemyslím, že nedělají i dobré věci, natožpak, že by neměly existovat - tedy že jsou různé OSY, RIAA a spol namyšlené, tupé a na úrovni davu fotbalových fanoušků přemýšlející a chovající se spolky, je ale očividné.

Magoři: PETA

Ochrana zvířecích práv je jistě chvályhodná, bez ironie. Jenže čeho je moc, toho je příliš. Už před časem, kdy jsem četl, že ekologisté požadují na budoucí jihočeské dálnici přechod pro medvědy, to ve mně cukalo, ale soukromou cenu pro obzvláště vypečené poddruhy homo sapiens vyhlašuji ať teď.

Dámy a pánové, historicky prvním oceněným v kategorii Magoři se stává:
[virbl]
People for the Ethical Treatment of Animals

za idiotské napadení videoherní série Cooking Mama za to, že je většina jídel v téhle interaktivní dětské kuchařce masitá, takže nultá položka receptu (podle moudrých hlav z PETA), je zabití nějakého zvířete.
Pane, proč se někdy domnívám, že jsi vložil více rozumu do našich koček, než do některých lidí?

zdroj: Doupě.cz, PETA