pátek 6. června 2008

Terry Pratchett: Nadělat prachy

Tak tahle knížka se mi líbila.
Šest slov by bohatě stačilo. Ale stejně si trochu zakňourám. Vlahošovu sérii, jak se zdá, totiž postihl Bábin efekt. Což je termín, který jsem si vymyslel, sotva jsem přečetl poslední stránku Carpe Jugulum. S obvyklým pocitem, že jsem právě opustil skvělý příběh (k tomu samozřejmě patří i trochu stesku po tom, že všechno už skončilo). I s vědomím, že jsem tu knihu vlastně už jednou četl, a to ještě ani nebyla na světě.
Carpe jugulum totiž beze změny opakuje schéma šest let staré knihy Dámy a pánové.

Lancre je v ohrožení, Bábi Zlopočasná využije své dokonalé praxe v Zapůjčení a v hodině dvanácté se vše v dobré obrátí.

Vlahoš von Rosret převezme pod nátlakem nefunkční úřad, proti sobě v daném oboru nejmocnějšího protivníka bez skrupulí, a na celé čáře vyhraje.

Tohle zase charakterizuje jak Zaslanou poštu, tak Nadělat prachy.

Čarodějky se naštěstí pustily i do jiných dobrodružství (a k zrození Toničky Bolavé podle mně mimo jiné přispělo i vyhýbání se výše uvedenému schématu).
Tak jak to dopadne se Zvyšováním daní?
Řekl bych, že i když Bábin efekt přetrvá, stejně si to koupím. A přečtu. A potom ještě několikrát.
Proč? Proto. (Příznivci Cesty paní Kosmopilíkové vědí)

P.S. Pokud tohle někdo čte a neví o čem je tu řeč, může začít třeba na Dicsworld.cz. Nebo v nejbližším slušném knihkupectví u regálu s nálepkou Terry Pratchett.

SE se zbláznil. Nebo bude konec světa.

Možná, že trpím drobnou úchylkou na zkratku SE, každopádně, tohle SE není Sony Ericsson, který už drahně let dodává mně a mnou zmanipulovanému příbuzenstvu mobilní telefony, ale Square-Enix, společnost, která už drahně let dodává mně a mnou zmanipulovanému příbuzenstvu mobilní zábavu. Přesněji hry pro handheldy od Nintenda.
Začalo to báječnou zábavou na dlouhé hodiny Final Fantasy Tactics Advance v roce 2003 a pokračovalo mírně znervózňující (protože na první pohled nedostatečnou) frekvencí jedné až dvou her ročně. Kdyby tak přidali.
Nu, přidali. Tohle je rychlý přehled evropských (v některých případech ohlášených zatím jen amerických, ale to nevadí, i američtina je srozumitelný jazyk) vydání roku 2008:
  • Final Fantasy XII. Revenant Wings
  • Final Fantasy Crystal Chronicles: Ring of Fates
  • Final Fantasy IV.
  • Final Fantasy Tactics Advance 2
  • Dragon Quest IV.
  • Dragon Quest Monsters: Joker
  • The World Ends With You
To všechno pro kapesní konzoli Nintendo DS.

Kdo to má uhrát? A že si to chce zahrát, i přes takové drobnosti na kráse, jako je FF12 Revenant Wings v podobě strategie. (A to neřeším otázku napjatého rodinného rozpočtu, z něhož Enixové seberou všechny prostředky, určené pro letošní rok na hry.)

Ano, je mi jasné, že sedmdesát milionů konzolí, rozhozených po světě, přinutilo Square Enix k zavelení k masovému útoku na bodáky (NDS má u nich, co do počtu vydávaných her, naprostou převahu nad ostatními systémy).
Kdyby aspoň předpokládali, že nastane konec světa, jenže - jak to tak vypadá - příští rok nebude o mnoho (lepší) horší.
Asi už vím, jak se Adam s Evou duševně vyrovnali s odchodem z Edenu. Řekl bych, že si - aspoň na malou chvíli - hluboce oddechli.