(Tohle jsem taky nevěděl.)
Přes to, s jakou všední samozřejmostí je přijímán, je kilogram, coby jednotka hmotnosti docela výjimečný. Proč?
Je jedinou jednotkou v soustavě SI, která je násobkem slovně základního gramu, čili má předponu, určenou jinak k násobkům základních jednotek. Tohle se občas plete. Původně to byl opravdu gram, který měl nést prapor základní jednotky hmotnosti (pravděpodobně díky chemikům, pro které je gram tak akorát), v praxi se ale neosvědčil a chemikové ostrouhali.
Ale navíc je kilogram také poslední jednotkou, která se zuby nehty drží prapůvodní definice.
Takže zatímco například metr se od původní desetimilióntiny zemského kvadrantu (čili čtvrtky poledníku) propracoval k vysvětlení:
Metr je délka, rovnající se 1 650 763,73 vlnové délky záření šířícího se ve vakuu, které odpovídá přechodu mezi hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86 (podle 6. rezoluce 11. CGPM z roku 1960), což bylo v roce 1983 zmírněno na srozumitelnější:
vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu během časového intervalu 1/299792458 sekundy.
a dobře známá vteři ... sekunda se v 1. rezoluci 13. CGPM z roku 1967 (CGPM je zkratka z Conférence Générale des Poids et Mesures, čili Generální konference pro váhy a míry) dočkala prostého vyjádření: sekunda je doba rovnající se 9 192 631 770 periodám záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133
kilogram stále zůstává při starém, čili:
je roven hmotnosti hmotnosti mezinárodního prototypu kilogramu, uloženého v Mezinárodním úřadě pro váhy a míry v Sevres.
Do historických zápisů se tahle věta chystala už několikrát, nikdy jí to však nevyšlo. Nejdéle sloužící definice má požádáno do důchodu i nyní, nadějnou možností se ukazuje silikonový krystal, jehož atomy se fyzikové snaží spočítat. (Mimo jiné náležitosti).
Zatím se ale Le Grand K drží. Od roku 1799, čili úctyhodných dvě stě deset let.
Přes to, s jakou všední samozřejmostí je přijímán, je kilogram, coby jednotka hmotnosti docela výjimečný. Proč?
Je jedinou jednotkou v soustavě SI, která je násobkem slovně základního gramu, čili má předponu, určenou jinak k násobkům základních jednotek. Tohle se občas plete. Původně to byl opravdu gram, který měl nést prapor základní jednotky hmotnosti (pravděpodobně díky chemikům, pro které je gram tak akorát), v praxi se ale neosvědčil a chemikové ostrouhali.
Ale navíc je kilogram také poslední jednotkou, která se zuby nehty drží prapůvodní definice.
Takže zatímco například metr se od původní desetimilióntiny zemského kvadrantu (čili čtvrtky poledníku) propracoval k vysvětlení:
Metr je délka, rovnající se 1 650 763,73 vlnové délky záření šířícího se ve vakuu, které odpovídá přechodu mezi hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86 (podle 6. rezoluce 11. CGPM z roku 1960), což bylo v roce 1983 zmírněno na srozumitelnější:
vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu během časového intervalu 1/299792458 sekundy.
a dobře známá vteři ... sekunda se v 1. rezoluci 13. CGPM z roku 1967 (CGPM je zkratka z Conférence Générale des Poids et Mesures, čili Generální konference pro váhy a míry) dočkala prostého vyjádření: sekunda je doba rovnající se 9 192 631 770 periodám záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133
kilogram stále zůstává při starém, čili:
je roven hmotnosti hmotnosti mezinárodního prototypu kilogramu, uloženého v Mezinárodním úřadě pro váhy a míry v Sevres.
Do historických zápisů se tahle věta chystala už několikrát, nikdy jí to však nevyšlo. Nejdéle sloužící definice má požádáno do důchodu i nyní, nadějnou možností se ukazuje silikonový krystal, jehož atomy se fyzikové snaží spočítat. (Mimo jiné náležitosti).
Zatím se ale Le Grand K drží. Od roku 1799, čili úctyhodných dvě stě deset let.
Žádné komentáře:
Okomentovat