neděle 5. dubna 2009

Zakažte je všechny

Nekonečný evergreen svádění rodičovského selhání na videohry pokračuje. U německých sousedů opět vyrukovaly osvícené hlavy s nápadem zakázat prodej násilných her.
Ať jim slouží. Jen by mě zajímalo, co si pod termínem násilné videohry představují. Nic víc. Nebudu rozbíjet hlavou zeď tupé snahy najít nejvhodnějšího – což znamená toho, který se nejhůře brání a který je pro běsnící dav dobře identifikovatelný – obětního beránka. Nebudu se ani rozčilovat nad rodiči, kteří v klidu a pohodě koupí (nebo tolerují) hry vysoko nad uvedenou horní hranici (u videoher to bývají ty velké černé číslice v rámečku, kdyby vás to náhodou začalo zajímat).
Jenom zavzpomínám a vytáhnu z rodinného archívu jednu historku.
Ondra, v době kdy byl dítko jen lehce základní školou políbené, dostal ZOO TYCOON. Což rozhodně není žádná agresivní akce, ale simulace provozu zoologické zahrady. Ať si staví, pečuje o zvířátka a návštěvníky, řekl jsem si. Mě by to v jeho věku šíleně bavilo. Mě to bavilo i v mém současném věku.
Co myslíte, že udělal jako první, když zvládl základy ovládání?
Postavil funkční zahradu, nalákal do ní co nejvíc turistů – a odstranil mříže u klecí se lvy a tygry.
Zakážeme taky ZOO TYCOON, dámy a pánové? Co kdyby se dětičky – a tipnu si, že to, co Ondra udělalo každé druhé – inspirovaly, pořídily si trhacího psa (jezevčíka, ti jsou nejagresivnější) a pouštěly ho na skutečné lidi?

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Nihil novi sub sole :)

Vizte prosím Sakiho "Hračky míru".