úterý 19. srpna 2008

Final Fantasy Crystal Chronicles: Ring of Fates

Tak jsem dohrál Ring of Fates. Vyšel před půl rokem, recenze už má za sebou a do slev se hned tak nedostane.
Není to dlouhá hra, aspoň pokud jde o hlavní příběh. Ten nemá žádné vedlejší linie, ale díky tomu je kompaktní, neunavuje, ba právě naopak. Jde o klasickou fantasy povídku, pracující s běžnými žánrovými prostředky - mám rozehránu i postarší Final Fantasy IX. a ve stejný den mi obě hlavní slečny, Chelinka a Garnet z v podstatě totožného důvodu oněměly, to jako osobní kuriozitu a příklad - ale vůbec to nevadí. Některé události prostě neodhadnete, a když se necháte příběhem unášet, ani vám nepřijdou odhadnutelné.
Poté, co si oddechnete jak to hezky (nebo špatně, nebo vůbec) skončilo, máte možnost hrát znovu od začátku - s tím, že statistiky zůstávají, zbraně a zbroj také, navíc se síla potvor úměrně zvýší. To je způsob, který se mi zamlouvá více, než prostý návrat k poslednímu uložení, případně nový start od nuly. Ještě lepší možnosti mimochodem nabízí tak trochu neznámí Demikids - hned tři, možnost hrát od začátku, možnost definitivního konce s titulky a THE END, nebo návštěvu bonusového dungeonu za účelem dosbírání potvor. Ale takhle to stačí.
Blíž, než k hlavní linii Final Fantasy má tenhle kus k Legend of Zelda (včetně charakteristického zvuku při vyřešení hádanky). Což mi pochopitelně nevadilo, stejně jako v Zeldě jsem se víceméně vyrovnal s akčními souboji, i když jsem jinak tvrdohlavý zastánce tahových. Na rozdíl od sólisty Linka se tu ale prohání hned čtyři postavy, každá s jinými vlastnostmi, schopnostmi a možnostmi, mezi nimiž lze přepínat. Což je někdy nutné a někdy k nezaplacení.
Není tu mnoho obchodů, v podstatě jeden (je tu taky jen jedno město) plus cestující mooglové. A v základním sortimentu si moc nevyberete, lepší věci a mnohem větší zábava, je výroba z donesených materiálů, podle sehnaných výrobních postupů. Dlouho jsem taky neviděl tak hezky zmateného hlavního zlouna (jeho reakce na konci opravdu stojí za to).
Multiplayer nebylo s kým hrát (lokální bezdrát), takže šel mimo mně, mooglovské omalovánky, což je jediná možnost hry přes WiFi po internetu, je záležitostí pro hráče na spodní hranici ratingu (PEGI 12+). Měly mimochodem při startu evropského prodeje i soutěž, otevřenou kupodivu i pro Českou republiku. Což se kolem Nintenda nestává, spíš naopak. Ale soutěž pořádal Square Enix, který vidí dál, než jen do obřích trhů.
Pro Nintendo DS je tu i zatím ne tak běžný dabing, což je příjemné zpestření děj posunovacích scén, takže v mých soukormých žebříčcích se Ring of Fates vyhoupl pěkně vysoko a jen tak nespadne.

Plusy (některé): hezký a hezky temný příběh. Alchymie vždy po ruce, takže si v nejhorším můžete doplnit zásobu potřebných kouzel na místě. Řešení různých dungeonů je různého stylu, od probíjení se potvorami, po hledání skrytých plošin, přepínačů a vchodů.
Mínusy (při vší úctě): Inteligence spolubojovníků je někdy na spodní hraně toho slova. Jak přesně se statistiky změní, zjistíte až poté, co zbraň/oblečení/doplněk zaplatíte.
Upozornění: Postavičky se reálně převlékají do příslušných oděvů, takže než si na jejich nový vzhled zvyknete, můžete mít chvíli na obrazovce trochu chaos.
Nezbytné provozní údaje: vydavatel Square-Enix, vydání v EU 2008, platforma Nintendo DS, žánr RPG

Žádné komentáře: