Česká detektivní literatura nedala světu příliš mnoho Velkých detektivů, i když by se přece jen nějací našli, ať už komisař Mejzlík z Čapkových povídek, Vacátko Jiřího Marka, nebo Vachkův Klubíčko. Jednoho z nejzajímavějších přivedl na svět ve třinácti příbězích Václav Erben.
Kapitán Exner, muž vybraného vkusu a vybraných zájmů, doprovázený užitečnými pomocníky Vlčkem a Beránkem, se narodil z autorovy vůle v detektivce Poklad byzantského kupce (1964). A hned se taky pustil do práce, totiž do vyšetřování záhadného nálezu mrtvé ženy na místě automobilové nehody. Na první pohled jednoduchý případ se brzy začíná komplikovat, dotyčná nejen, že neseděla ani v jednom voze a nebyla viděna na silnici, ale navíc už je více než den mrtvá. Detektiv brzy narazí na poklad, který zmizel pod zemí v devátém století a ve dvacátém, těsně před vypuknutím druhé světové války se opět objevil. Bohužel ne na dlouho, neboť na muzeum, v němž byl nález uložen, se sesypaly letecké bomby. Šperky skončily ve výhni požáru, aspoň se to předpokládalo. Nebo bylo všechno jinak?
Pátrání rozhodně není jednoduché, naneštěstí i naštěstí se kolem vyskytují objekty věčného Exnerova zájmu, totiž slečny a paní, úsloví Za vším hledej ženu nabývá fatálně praktického významu ...
Poklad byzantského kupce je nejen prvním Exnerovým případem, ale také první z archeologických detektivek – následují ještě Vražda pro Zlatého muže (1969) a Denár v dívčí dlani (1980) –, a i dnes rozhodně stojí za přečtení. Erben v něm otevřel svět zajímavých figur, které budou s kapitánem Exnerem přecházet z jedné knihy do druhé. A už tady si začal pohrávat se jmény postav, v nichž zvěčnil své přátele i známé osobnosti, stejně se zachoval i ke geografii, takže příběhy se sice odehrávají na fiktivních místech, ale čtenář si je snadno může spojit s lokalitami skutečnými. I proto působí Poklad živě a čtivě; navíc, což autor poznamenává, i dnes vypovídá o době, v níž vznikl a ve které se odehrává.
Objevil se v několika vydáních, to moje je z roku sedmdesátého, kdy vyšel společně se Znamením lyry v knize Dva případy kapitána Exnera (Naše vojsko, 1970).
Kapitán Exner, muž vybraného vkusu a vybraných zájmů, doprovázený užitečnými pomocníky Vlčkem a Beránkem, se narodil z autorovy vůle v detektivce Poklad byzantského kupce (1964). A hned se taky pustil do práce, totiž do vyšetřování záhadného nálezu mrtvé ženy na místě automobilové nehody. Na první pohled jednoduchý případ se brzy začíná komplikovat, dotyčná nejen, že neseděla ani v jednom voze a nebyla viděna na silnici, ale navíc už je více než den mrtvá. Detektiv brzy narazí na poklad, který zmizel pod zemí v devátém století a ve dvacátém, těsně před vypuknutím druhé světové války se opět objevil. Bohužel ne na dlouho, neboť na muzeum, v němž byl nález uložen, se sesypaly letecké bomby. Šperky skončily ve výhni požáru, aspoň se to předpokládalo. Nebo bylo všechno jinak?
Pátrání rozhodně není jednoduché, naneštěstí i naštěstí se kolem vyskytují objekty věčného Exnerova zájmu, totiž slečny a paní, úsloví Za vším hledej ženu nabývá fatálně praktického významu ...
Poklad byzantského kupce je nejen prvním Exnerovým případem, ale také první z archeologických detektivek – následují ještě Vražda pro Zlatého muže (1969) a Denár v dívčí dlani (1980) –, a i dnes rozhodně stojí za přečtení. Erben v něm otevřel svět zajímavých figur, které budou s kapitánem Exnerem přecházet z jedné knihy do druhé. A už tady si začal pohrávat se jmény postav, v nichž zvěčnil své přátele i známé osobnosti, stejně se zachoval i ke geografii, takže příběhy se sice odehrávají na fiktivních místech, ale čtenář si je snadno může spojit s lokalitami skutečnými. I proto působí Poklad živě a čtivě; navíc, což autor poznamenává, i dnes vypovídá o době, v níž vznikl a ve které se odehrává.
Objevil se v několika vydáních, to moje je z roku sedmdesátého, kdy vyšel společně se Znamením lyry v knize Dva případy kapitána Exnera (Naše vojsko, 1970).
Žádné komentáře:
Okomentovat