Když jsem sepisoval povídání o Cardiffském obru, narazil jsem při sběru pramenů i na básničku The True Origin of the Cardiff Giant tehdy patnáctiletého L. Franka Bauma. (1856-1919), jíž komentoval rozruch, který kolem nálezu na Newellově farmě panoval.
V záchvatu (nekontrolovaného) nadšení jsem ji přeložil, jenže do víceméně vážnějšího povídání se nehodila. Není to nic moc, dost se potýkám i s prostou prózou a um básnický je mi téměř cizí, ale když už jsem si s tím dal práci, tak Baumův příspěvek k tehdejší velké slávě největšího archeologického podvodu a žertu v dějinách USA strčím aspoň sem. Originál (který je k nalezení třeba na stránkách Poor Bloggera) se původně objevil jen v domácích novinách Roselawn Home Journal, které si bratři Baumové vydávali; veřejnosti se s básní seznámila až mnohem později, když se čísla Roselawn Home Journal objevila ve časopise baumovského klubu The Baum Bungle. Stopy cardiffské aféry lze odhalit i ve slavném Čaroději ze země Oz, tady je Baumova bezprostřední reakce:
V záchvatu (nekontrolovaného) nadšení jsem ji přeložil, jenže do víceméně vážnějšího povídání se nehodila. Není to nic moc, dost se potýkám i s prostou prózou a um básnický je mi téměř cizí, ale když už jsem si s tím dal práci, tak Baumův příspěvek k tehdejší velké slávě největšího archeologického podvodu a žertu v dějinách USA strčím aspoň sem. Originál (který je k nalezení třeba na stránkách Poor Bloggera) se původně objevil jen v domácích novinách Roselawn Home Journal, které si bratři Baumové vydávali; veřejnosti se s básní seznámila až mnohem později, když se čísla Roselawn Home Journal objevila ve časopise baumovského klubu The Baum Bungle. Stopy cardiffské aféry lze odhalit i ve slavném Čaroději ze země Oz, tady je Baumova bezprostřední reakce:
L. Frank Baum: Pravda o původu cardiffského obra
Za dávných časů ten příběh se stal
zvířata Noe do své archy vzal
zavřel za nimi dubová vrátka
z dubu loď udělal, ať není vratká
Vzal by sebou i muže velikosti obří
z rodu těch, co jsou ve lhaní dobří
Byl jediným své rasy, kterého našel
A záchranu svou jen těžko snášel
Stoupala potopa už třetí den
radí obrovi Noe ať jde z vody ven
Na palubě říká: Když víc toho přijde
z hlubin těch ani obří muž nevyjde
„Pche,“ na to obr, „to bych zvlád' sám“
(Přeháněl jako vždy, jak povídám)
říká mu Noe: „Snad,“ a vysvětluje
i nad obří hlavu že hloubka tu je
„Noe, ty nevěříš?“ obr zešílel
pro pravdu svou by se snad i střílel.
Do vody skočil, šplouchlo to řádně
došlápl na dno - a uvízl v bahně!
***
Potopa skončila a jak šel čas
na obra nevzpomněl si nikdo z nás
až docela nedávno vše osvětlil
muž jenž kousek odtud v Cardiffu žil
Chtěl vykopat studnu, do práce se dal
však na něco narazil, nemohl dál
Odhrábl hlínu, svým očím nevěří
leží tu muž, co tři metry měří
Zakrátko krajem už ta zpráva letí
hrnou se lidé, tisíc, druhý, třetí
Jedni nevěří, pro další, co dodat
je tohle něco, co lze dobře prodat
Vědí však moudří, jak příběh praví
že z biblických dnů je to obr pravý
Co pod vodou zůstal a pod zemí dál
Měl hlavu svou, na rady nedal
Žádné komentáře:
Okomentovat